Amálka Lantová, teprve třináctiletá holčina, která už nyní čítá několik úspěchů v boxu školní mládeže a zanedlouho ji čeká přesun o kategorii výše. To je jeden z největších talentů šumperského boxerského klubu, o kterém jsme Vás informovali nedávno. Nyní jsme velice rádi, že Vám Amálku můžeme představit trochu blíže a prezentovat její cestu za úspěchem.

Jak to vše začalo?

Už v deseti letech přišla za svým tátou s prosbou, že by chtěla dělat nějaký sport. Možná až dost překvapivě to byl právě box, který ji uchvátil. Nejprve se souhlasu nedočkala, především kvůli obavám o její zdraví, nakonec to byl ale právě otec této talentované dívky, jenž ji domluvil první trénink a tím to vše odstartovalo. Po dvouměsíčním přemlouvání se tak Amálka dočkala prvního tréninku pod Lukášem Ferencem, u kterého se připravuje dodnes.

Klub tehdy fungoval teprve chvíli, i tak už ale měl poměrně dost nadšenců do tohoto sportu. Po dvou měsících tréninku ale pro Amálku přišla první překážka. Jelikož byla hodně mladá a trénovala s daleko zkušenějšími, často se stávalo, že nebyla tou, kdo měl ve sparingu převahu.

„Přišla jsem domů, zahodila rukavice, chrániče a vše ostatní a říkala jsem, že na to kašlu“

Trenér Lukáš Ferenc dělával pro rodiče pravidelnou ukázku toho, jak se jejich děti v tomto sportu zlepšují. Bylo to formou zápasů mezi nadšenci právě z tohoto klubu. Amálce byla přidělena jedna ze zkušenějších holek, která už pod klubem trénovala déle a bylo to znát.

„Po dvou měsících, co jsem tam chodila, dělal trenér klubové zápasy. Chodili tam totiž ještě dvě další holky. Po jednom takovém, který jsme měli v tělocvičně, si pamatuji, že jsem přišla domů, zahodila jsem boxerky, chrániče a všechno ostatní a říkala jsem, že na to kašlu“ přiznala své první pochyby v tom, zda pokračovat.

Důležité ale bylo to, co se událo druhý den ráno. „Ráno ale vstala, a řekla, že musíme víc trénovat a že chce být lepší“ dodal její otec v následném rozhovoru s trenérem.

Toto bylo opravdu dobrý znamení a bylo vidět, že se do toho kousla. Věděla, že má tu možnost a všechno potřebné proto, aby dosáhla čeho chce. Poté začala trénovat až neskutečně, každý trénink od ní byl ne na 100%, ale na 300%. Pozoroval jsem u ní neuvěřitelné zlepšení. Postupem času to bylo na takové úrovni, že jsem si říkal, že může jít na oficiální zápas“ komentoval následnou situaci Lukáš Ferenc.

První zápasové zkušenosti

Teprve jedenáctiletá Amálka, už po půl roce tréninku, měla možnost prvních ostrých zápasů. Na samém začátku ale měla velké problémy, především kvůli tomu, že byla hodně mladá a bez zkušeností. I přes to nastupovala proti mnohem starším a zkušenějším soupeřkám, které nejen, že měly několik desítek zápasů za sebou, byly vicemistryněmi, ale především byly klidně i o dvě hlavy vyšší.

„Je neuvěřitelné, jak se dokáže poprat se soupeřkami, které mají třeba dvakrát tolik zápasů, jsou daleko vyšší, s delšími rukami, i tak ale dokáže udělat vyrovnaný zápas takřka s kýmkoli, dodal trenér Ferenc.

„Byly to většinou oblastní kola, jezdili jsme většinou do Olomouce a Opavy. Tam jsem vlastně začala vnímat ty zápasy a sbírat zkušenosti ze zápasů. Když jsem začínala zápasit, měla jsem kolem dvaapadesáti kilo“, popsala první zápasy Amálka.

Amálie Lantová

„Zeptal se, jestli mě box baví. Řekla jsem, že ano a vzal mě do repre“

Nabídka z reprezentace

Tvrdý a poctivý trénink, nabrané zápasové zkušenosti a celkový přístup Amálky k boxu, se začal vyplácet. Jednoho dne se dokonce dočkala toho, že jí bylo nabídnuto zápasit v reprezentaci ČR, což s chutí a bez rozmyslu přijala!

„Byli jsme na zápase v Prostějově, kde jsem zápasila s domácí zápasnicí. Myslím si, že jsem tam zaboxovala dobře a po zápase mi její trenér řekl, že se za námi staví. Asi po deseti minutách za námi přišel a zeptal se, jestli mě box baví a jestli ho chci dělat naplno. Řekla jsem mu, že samozřejmě ano, protože je to můj koníček a on mě následně vzal do reprezentace.“

První reprezentační zápas měla Amálka v Polsku, kde ji čekala pořádná prověrka, nastoupila totiž proti slovenské reprezentantce. Boj vyhrála a otevřela si dveře úspěchů, které se opravdu v boxu počítají.

Dosavadní vrchol své, teprve rozjíždějící se reprezentační kariéry, měla na Mistrovství Evropy školní mládeže v Bosně a Hercegovině, konkrétně v jejím hlavním městě Sarajevu.

„Byli jsme s reprezentací v Polsku v Gliwicích na soustředění, kde si mě vzal reprezentační trenér na lapy (tréninková pomůcka, pozn. redakce) a řekl mi, zda chci jet na ME v Bosně. V té době jsem vážila asi 55 kg a mysleli jsme si, že budu zápasit ve váhovce do 50 Kg. Nakonec jsem ale zápasila v osmačtyřicítce, takže jsem musela shazovat 7 kg.“

První kolo dostala Amálka volný los, tudíž čekala na soupeřku, která měla vzejít ze zápasu Rusky s Litevkou. Tento zápas vyhrála Ruska Kristina Borisenková, jenž se tak stala její vyzývatelkou. I přes to, že Amálka předvedla velmi dobrý výkon, na soupeřku to nestačilo a prohrála 0:5 na body. Dlouhé čekání tak jistě vzalo za své, ale nutno dodat, že Borisenková je mistryně Ruska!

„Měla jsem před zápasem stres, ale podle mě jsem zaboxovala dobře. Pak mě ale mrzel ten výsledek, myslela jsem si, že aspoň nějaký bod bude pro mě“ poznamenala Amálka.

„Jela jsem tam ve chvíli, kdy jsem měla skoro teplotu.“

Mistrovství ČR školní mládeže

Amálka nemusela dlouho zahálet, aby na prohru z Bosny mohla zapomenout. Naskytla se jí totiž příležitost účastí na Mistrovství české republiky. Tam ale potkala v prvním zápase pozdější vítězku Poledníkovou, se kterou na body prohrála. Jak ale několik přísedících zmiňovalo, výsledek mohl být přesně opačný.

„Jela jsem tam ve chvíli, kdy jsem měla skoro i teplotu, velký kašel, ale když jsem se zpětně podívala na video, přišlo mi, že jsem boxovala dobře. Slýchala jsem, že jsem měla vyhrát.“ podotkla šumperská talentka.

Amálie Lantová a trenér Lukáš Ferenc po MČR

Poslední zápas v Polsku

Nejčerstvější utkání absolvovala Amálka v Polsku, kde se postavila bronzové medailistce z Mistrovství Evropy. Holce, která ukončuje většinu svých zápasů před limitem, v prvním, maximálně druhém kole. I tak ale trenér Lukáš Ferenc společně s jeho svěřenkyní přijali tuto výzvu a odjeli do Jawořna na turnaj olympijských nadějí. V tomto zápase sice Amálka nestačila na polskou soupeřku, ale předvedla úctyhodný výkon.

„Prohrála jsem na body, nicméně i reprezentační trenér mě chválil, že jsem zaboxovala dobře. Nemyslím si ale, že by rozhodčí přidělili body Polce pro to, že to bylo v Polsku. Zápas byl do 57kg a i můj trenér mi říkal, že v téhle váhovce nemám co dělat. (soupeřka byla minimálně o hlavu větší – pozn. redakce).

„Amálka s ní udělala vyrovnaný zápas. Podle mě první kolo vyhrála, druhé byla remíza, třetí kolo sice trochu prospala ale ta Polka si s ní nevěděla rady. Je to ale super v tom, že s těmihle těžkými soupeřkami sbírá obrovské zkušenosti.“ dodal trenér Lukáš Ferenc k zápasu v Polsku.

Martyna Jarząbek – Amalie Lantova, Turnaj olympijských nadějí, Polsko

Další vyhlídky

Amálka se zřejmě už tento rok dalšího zápasu nedočká, nicméně je celá natěšená na rok příští, kde bude chtít minimálně zopakovat úspěchy letošního roku, v lepším případě je ještě vylepšit.

„V tomto roce už zřejmě žádné zápasy nebudou, těším se ale především na další rok, kde bude doufám co nejvíce úspěchů. Doufám, že to dotáhneme co nejdál, protože už teď vidím, že se posunuji dál, než tomu bylo dřív.“ přiblížila další kroky Amálka Lantová.

Zanedlouho ji navíc čeká mnohdy nepříjemný skok do vyšší věkové kategorie, kde se v rámci Kadetek bude utkávat se soupeřkami nad 14 let. Z kategorie, kde nyní patří mezi nejstarší, se tak pomalu přesune na pravý opak. Tohoto kroku se ale vůbec nebojí!

„Vůbec nemám strach z toho přechodu. Jediné co, tak nebudu boxovat minutu a půl, ale dvě minuty. Myslím, že mám teď trochu problém s fyzičkou, ale to není nic, co bychom nedokázali zlepšit.“ dodala.

Závěrečná slova trenéra

„Osobně si myslím, že tady zanedlouho nebude mít konkurenci.“

Vyzpovídali jsme samozřejmě i trenéra Lukáše Ference, jak vidí poslední zápasy Amálky a především její budoucnost:

„Amálka je obrovský talent, je vidět, že ji to baví, že tomu sportu rozumí a to je pro mě, jako pro trenéra důležité. Strašně dobře se mi pracuje s dětmi, kteří ví, čeho chtějí dosáhnout, rychle se učí a jdou si za tím, v čemž ona je tím nejlepším příkladem.“

„Je to holka, která sama opravdu ví, že pro ní nemá cenu si brát lehké soupeřky. Já chci, aby porážela těžký soupeřky a že na to opravdu má! Věřím, že díky tomu začne do všech zápasů chodit na 100%, protože mi zatím přijde, že má v zápasech na víc.“

„Musíme ale brát v úvahu, že je to stále mladá holka a ten stres a nervy tam jsou. Pokud budeme pracovat na tom, abychom veškeré tyto aspekty eliminovali, osobně si myslím, že tady zanedlouho nebude mít konkurenci. Pracují s ní a vím, že ty soupeřky bude porážet. Jsem s ní pořád, před Evropou, když jsme shazovali, jsem ji pravidelně vařil a dělám to pro ni protože vím, že může dosáhnout velkých věcí.“ svěřil se Lukáš Ferenc.

Závěrem bychom chtěli za celý tým LifeTV popřát Amálce hodně štěstí do dalších zápasů a těšíme se, že Vám budeme moci přinášet další úspěchy Klubu box Šumperk.

Foto: Amálie Lantová, Klub box Šumperk, Česká asociace boxu.